Trip - Lago di Garda 11/2009:

Co dělat když v čechách vypnou slunko? Zdrhat! Utekli jsme do Itošky, prej se tam dá krásně pojezdit i v listopadu. Čekalo nás krásnejch 15 stupňů, slunečno, nikde nikdo (na trailech, ani v hotelech, ale nakonec jsme ubytko našli). První den jsem spal dokonce jen tak venku. Pohoda.

Den 1

Na rozjezd volíme klasiku, Monte Altissimo. Jenže lanovka která by nás šoupla do 1700 metrů už nejezdila (měla až do 19.listopadu). Takže jsme si to museli vydupnout. Start je v Torbole (69m.n.m.), hoblujem silnice až k Doss Casina (868m), kde začíná celkem hegeš šotolina. Stoupáme dál až do 1150 metrů, kde začíná kultovní trail dolů se jménem č. 6 (Dosso Spirano). Umíráme na půl hoďky, přecejen vydupat to nebylo zadarmo, sundáváme sedla a jedem dolů. Masakrrrr. Šotolina, serpentýny, dropíky, les, výhledy, krmíme, 2x prorážím zadek. Spálený brzdy, drifty, ruce v hajzlu, držíme plnej až dolů. Vodhuluju zadní gumu, už mě srát nebude :-). All mountain extáze, stálo to za to!


Den 2

Volíme další klasiku Passo di Tremalzo. Ráno jasno, začínáme v Bezzece (684m.n.m.), ve stínu je jinovatka, včerejších 15 stupňů je pryč. Dupem podél Biotopo Lago dAmpola (730m) a začínáme stoupat po silnici. Cestou nahoru stopujem, projíždí tak 20 aut, no co dupem dál. Stopá to pomalu takže klídek, kochačka, svítíčko sluní, teplota stoupá, jedu v krátkým rukávu, krávy, chaloupky, alpy. Konečně jsme u restaurace Rif. Garda (1665m) a po šotolině pokračujeme až k tunelu Bocca di Val Marza (1863m).

Kde pózujem a dáváme sváču. Po projetí tunelem začíná xc extáze v podobě mrtě serpentýn na štěrku s výhledem jak do dálky tak i dolů, pokuď se člověk moc nahne (zádný svodidla). Potkáváme pár němčourů, jak to hrotěj nahoru, nechápem. Držíme řidítka, stopu a hoblujem dolů, fakt nejvíc drifty na pokraji smrti. Na každým odvodňováku polet :-). Končí to v Passo Nota (1198m). Pokračujeme po červený č. 421 ze který se brzo stává soldiní FR/DH nářez. Prorážím předek. Dropy furt, v kuse nakrmená vidle, šutry všude na hulváta. Šutrový koryto ve kterým teče šutrová řeka, ruce nestíhaj, brzdy smrděj ale mazec! Končíme u jezera Lago di Ledro (663m) a zevlíme po náročném dni.


Den 3

Mrholí. Zima jako kráva. No nejsme měký, opět dupem. Tentokráte z Bezzecy na sever do Lenzuma (769m) a potom po silnici 403 až k Bocca Di Trat (1428m). Původně bylo v plánu přes Nino Pernici (1600m) po červený dolů, ale fakt už solidně prší a jsme durch, takže balíme. Dáváme rejs po šotolině a pak silnici serpoškama dolů. Všude cenťák, dva vody, brzdy řvou, gumy se nechytaj, ale my i s fijalovejma prokřehlejma prstama držíme plnej. Konečně auto, z bot vylejvám rybník, z rukavic ždímu půl litru, klepavka, topení na max. Doběhnul nás asi ten debilní podzim, rychle pryč.


Závěr

Jednoznačne kultovka, celkem i za rohem, takže to člověka ani tak moc nevyndá finančně. V létě stan a minimálně na tejden, to je jasný!

obrazek